Šlechtitelský program

Šlechtitelský program

Šlechtitelský program popisuje strategii realizace chovatelského cíle.

Šlechtitelský program se skládá z následujících bodů:

Popis informací, na nichž je založen výběr (selekce).
Metodu odhadu genetických vloh pro vlastnosti uvedené v chovatelském cíli u jednotlivých koní v populaci.
Metody selekce (výběru).
Vyhodnocení výsledků selekce

Cílem šlechtitelského programu je, aby bylo dosaženo zlepšení nejen v krátkodobém horizontu, ale také dlouhodobě. Je proto důležité, aby chovatelská politika zachovala dostatečnou genetickou variabilitu populace (plemene).

Zvláště v uzavřené plemenné knize, jakou je fríská PK, je důležité omezit zvyšování příbuzenské plemenitby, a to tím spíše, protože příbuzenská plemenitba je příčinou
výskytu vrozených vad a zhoršování kondice (plodnosti, odolnosti vůči chorobám, očekávané délky života, atd.)

2.1 Informace

Aby bylo možné provést účinnou selekci (výběr) na vlastnosti uvedené v chovatelském cíli, musí být stanoveno, na základě jakých údajů bude selekce založena.

Požadavky na výběrová kritéria jsou následující:

Vlastnost je stanovena chovatelským cílem nebo je v silné korelaci (vazbě) s takovou vlastností.
Vlastnost musí být možné změřit nebo podrobně zhodnotit.
Vlastnost musí mít dostatečnou dědivost (h2).

V některých případech jsou mnohem užitečnější nepřímé zdroje informací než přímé informace. Pohyb na ruce je například hodnocen jako nepřímý zdroj informací pro sportovní vlohy. Obě tyto vlastnosti jsou v rozumné korelaci (vztahu) a o pohybu koně na ruce máme k dispozici mnohem více informací a mnohem dříve ve srovnání s údaji o dosažených sportovních výsledcích. Ze stejného důvodu jsou velmi důležitým nepřímým zdrojem informací i výkonnostní zkoušky

2.1.1 Exteriér

Hodnocení exteriéru hraje důležitou roli při šlechtění fríských koní a je prováděno u všech věkových skupin, od hříbat až po starší koně. Zhodnocení exteriéru je základem pro vstup klisen do Stamboek, pro dosažení prémií, udělování predikátů (titulů) a dle toho zařazení do příslušného oddílu plemenné knihy. Je také důležitou součástí při výběru hřebců.

Hodnocení a výběr podle exteriéru slouží k následujícím bodům chovatelského cíle:

Plemenné vlastnosti: hodnocení plemenných vlastností koně se provádí na základě hodnocení exteriéru
Sportovní vlohy: exteriérové vlastnosti poskytují informace o sportovních vlohách koně. Základní chody, posuzované při hodnocení exteriéru, jsou velmi důležité pro sportovní využití koně. Kromě toho jsou u koně hodnoceny funkční vlastnosti (související se sportem), zejména tělesná konstituce.
Odolnost: různé vnější vlastnosti (zvláště konstituce a stavba těla) poskytují informace o odolnosti koně.

Hodnocení exteriéru se skládá z lineárního popisu 25 tělesných vlastnostía vyhodnocení pěti hlavních charakteristik. Bodové hodnocení pěti hlavních charakteristik (plemenný typ, konstituce, stavba končetin, krok, klus) je určující pro udělení prémie a následné zařazení do určitého oddílu plemenné knihy podle získaného predikátu. Stručný postup hodnocení exteriéru je uveden v pokynech na formuláři pro lineární popis. Předpisy vztahující se na posouzení exteriéru jsou uvedeny v Pravidlech inspekce KFPS.

2.1.2 Sportovní vlohy

Přímé informace o vlohách pro sportovní využití se získávají z výsledků sportovních soutěží. Tyto údaje využívá KFPS pro, mimo jiné, výběr starších hřebců do chovu (viz. předpisy pro zkrácenou testaci hřebců), pro hodnocení potomků plemenných hřebců (viz. předpisy pro výběr hřebců), zhodnocení rodokmenu jako pomocný ukazatel při výběru mladých hřebců, zadávání výkonnostních predikátů (titulů) pro klisny, atd.

Údaje vycházející ze sportovních soutěží však mají řadu omezení. Údaje mají relativně nízkou dědivost - h2 (velmi významně je ovlivňuje jezdec/vozataj) a získávají se v relativně pozdějším věku. Navíc počet fríských koní účastnících se sportovních soutěží je (stále ještě) relativně malý. Z tohoto důvodu hrají velkou roli při šlechtění fríských koní výsledky výkonnostních zkoušek. Tyto informace mají relativně vysokou dědivost - h2 a jsou k dispozici již u mladých koní (ABFP test).

KFPS používá následující testy:

Centrální test: 70 denní výkonnostní test hřebců jako součást procesu výběru hřebců. Hřebci jsou hodnoceni na základě chodů (krok, klus, cval) a použitelnosti do tahu, zápřeže a pod sedlo.
ABFP (test vloh a využitelnosti fríských koní): pět týdnů dlouhý test pro koně od věku tří let, jeho součástí je jejich výcvik a následné hodnocení základních chodů (krok, klus, cval) a vloh pod sedlo, do tahu a do zápřeže.
IBOP test: koně jsou posuzováni buď v testu pod sedlem, v tahu nebo v zápřeži. Jsou hodnoceny základní chody (krok, klus, cval) a využitelnost pod sedlo nebo do tahu a zápřeže.

2.1.3 Charakter

Charakter lze do značné míry posuzovat podle dvou aspektů:

Ochoty k práci: to se týká nadšení, vytrvalosti a ochoty provádět požadované výkony
Ovladatelnosti: sem patří spolehlivost a poctivost koně apod.

Oba aspekty jsou hodnoceny v průběhu centrálního testu hřebců a ABFP testu. Tímto způsobem je možné získat náhled na osobnost hřebce a později na charakter jeho potomků. Očekává se negativní korelace sportovních vlastností a charakteru. Proto existuje nebezpečí, že více intenzivní výběr dle sportovních vloh by mohl být na úkor ovladatelnosti a spolehlivosti fríského koně.

2.1.4 Zdraví

Sběr informací a selekce podle zdraví je převážně v počátku. Během následujících let však budou zdravotní otázky hrát ve šlechtitelském programu stále větší roli.

Celkový zdravotní stav lze dělit na :

Vitalitu (délka života, ne příliš brzké dozrávání koně)
Plodnost ( hřebce i klisny)
Odolnost vůči chorobám
Dědičné vady

Zdraví částečně souvisí s příbuzenskou plemenitbou. Pro chov zdravých koní je efektivní dvoucestný program. Na jedné straně výběr dle této vlastnosti a na druhé straně omezení příbuzenské plemenitby.

Současné charakteristiky výběru jsou následující:

Plodnost - vyšetření kvality spermatu při výběru hřebců do chovu
Vrozené vady - např. hydrocephalus (vodnatelnost mozku) a zakrslost
se sledují z hlášení o narození hříběte od chovatelů (geboortebericht)
RTG - podrobné vyšetření končetin na orthopedické vady se provádí při výběru hřebců (OC / OCD, kostnatění kopytní chrupavky, kroužek apod. )
Ostatní vady: chrčení (např. hemiplegie apod.) - sleduje se při výběru hřebců
Ekzém hřívy a ocasu - sledování na svodech hříbat

2.2 Odhad chovné (plemenné) hodnoty

Rozdíly, které jsou pozorovány mezi skupinami potomků hřebců (nebo klisen), jsou jen částečně genetické povahy a jen polovina z nich je dána otcem. Je známo, že někteří hřebci jsou více využíváni než jiní. Chceme-li získat dobrý přehled o genetických vlohách
koně (obvykle hřebce), je třeba korigovat vstupní údaje o negenetické faktory, což je podstata odhadu chovné hodnoty.

Model používaný KFPS pro odhad plemenné hodnoty je počítačový program zvaný BLUP
model (best linear ubiased prediction). Stanovená chovná hodnota hřebce se upraví podle kvality matek posuzovaných potomků. A dále jsou v BLUP modelu zahrnuty vlivy jako věk, pohlaví, posuzovatel a typ svodu.

Každý kůň v populaci má chovnou hodnotu. Hříbě má chovnou hodnotu z průměru mezi plemennými hodnotami obou rodičů. Později jsou do ní zahrnuty vlastní výsledky (svody, sport ) a ještě později informace o potomcích. Čím více potomků hřebce je hodnoceno, tím menší vliv na BLUP mají informace o hřebci samotném a o jeho rodičích. BLUP chovné hodnoty jsou odhadovány pro základní vlastnosti uvedené v lineárním popisu a pro sportovní vlohy dle bodování ABFP testu.

2.3 Výběr (selekce)

Podstatou selekce je vybrat rodiče, kteří vytvoří další generace hříbat. Je rozlišována selekce hřebců a klisen, ale fakticky je prováděn pouze výběr hřebců. V hlavním registru (plemenné knize) lze registrovat pouze potomky schválených hřebců. U klisen probíhá nepřímá selekce formou udělování prémií a predikátů (titulů), kdy lépe hodnocené klisny jsou častěji používány k chovu.

2.3.1 Výběr hřebců

Výběr hřebců se skládá ze dvou fází. V první fázi se hřebci vyberou podle svých vlastností (během výběru, následné testace nebo zkrácené testace). Ve druhé fázi jsou chovní hřebci testováni na základě vlastností potomstva.

2.3.1.1 Inspekce (výběr) hřebců / Centrální test hřebců

Výběr hřebců se skládá ze tří kol. Po třetím kole inspekce jsou hřebci vybráni do centrálního testu. Během celého procesu jsou posuzováni podle selekčních kritérií (vlastností). Na konci centrálního testu se podle celkového výsledku a průběhu všech kol výběru rozhodne, zda hřebec splňuje selekční kritéria a zda bude uchovněn. Výběr hřebců se provádí dle KFPS předpisů.

Jednotlivé části výběru jsou ve zkratce zde:

První předvýběr - provádí se inspekce na ruce na tvrdém povrchu (krok, klus), posouzení ve volnosti (krok, klus, cval - předváděcí klec), případně starší hřebci pod sedlem nebo v zápřeži. Kritérium předvýběru je - exteriér a pohyb.
Druhý výběr - provádí se inspekce ve volnosti (předváděcí klec).
Třetí výběr - předvedení na ruce
Centrální testace - předvedení pod sedlem a v zápřeži. Selekční kritéria jsou: základní chody, vlohy pro využití pod sedlo, v tahu a v zápřeži, charakter.
Rozhodnutí o udělení licence - kritéria jsou: kvalita původu, exteriér, sportovní vlohy.
Testování potomstva chovných hřebců

2.3.1.2 Zkrácená testace

Za účelem zlepšení sportovních vloh v populaci fríských koní předpisy umožňují vybrat do chovu 8leté a starší hřebce, kteří dosáhli velmi vysokých úspěchů ve sportu. Výběr starších hřebců se provádí dle KFPS předpisů pro zkrácenou testaci.

2.3.1.3 Testování potomstva

Přestože uchovnění (mladých) hřebců je založeno na v té době nejlepších informacích
(rodokmen a vlastní výkonnost), není zaručeno, že hřebci budou své vlastnosti skutečně předávat. Obraz skutečných genetických vloh hřebce lze získat pouze testováním dostatečného počtu potomků. Testování potomstva se skládá z hodnocení exteriéru (hříbata, dospělí) a sportovních vloh (20 potomků prochází ve 3 letech věku ABFP zkouškou), možných dědičných defektů, apod. Na základě testování potomstva může být hřebci odňata licence. Údaje o kvalitě potomků jsou velmi cenné pro výběr hřebce.

2.3.2 Výběr klisen

Fakticky neexistuje výběr klisen v přímém slova smyslu, protože potomstvo všech klisen z hlavního registru je registrováno ve stejném registru, bez ohledu na kvalitu klisny (za předpokladu, že hříbě je po KFPS Stb hřebci). Existuje nepřímý výběr klisen, a to prostřednictvím systému predikátů (titulů) a prémií udělovaných klisnám dle kvality vlastní (exteriér, sportovní vlohy) nebo za kvalitu potomků (exteriér / sportovní vlohy). Čím lepší kvalita klisny, tím je předpoklad , že bude více využívána k chovu. Systém prémií a titulů je popsán v předpisech KFPS.

2.4 Vyhodnocení

Je třeba vždy zhodnotit, zda chovatelský program přináší požadované naplnění chovatelského cíle. Pokud chovatelský cíl není plněn, je nutné změnit chovatelský program. Hodnocení a změny se provádí opakovaně. KFPS každoročně hodnotí genetické trendy pro vlastnosti uvedené v chovatelském cíli, a to na základě jejich průměrných
plemenných hodnot (získaných ze svodů a testace) . Tak lze zjistit, zda dosahují žádoucího pokroku. Dalším sledovaným ukazatelem je trend příbuzenské plemenitby.

2.5 Příbuzenská plemenitba (inbreeding)

V uzavřené populaci, jako v případě KFPS, hraje příbuzenská plemenitba důležitou roli v chovatelském programu. Faktem je, že příbuzenská plemenitba v populaci fríského koně v posledních desetiletích výrazně vzrostla. Existují dva hlavní důvody, proč je důležité se příbuzenskou plemenitbou zabývat.

Za prvé nárůstem příbuzenské plemenitby klesá genetická variabilita. Genetická variabilita je základ genetického pokroku. Výběr a snaha o zachování variability proto musí jít ruku v ruce. Za druhé je příbuzenská plemenitba příčinou výskytu dědičných vad. Vady jako vodnatelnost mozku a zakrslost přímo souvisejí s příbuzenskou plemenitbou. Dále má příbuzenská plemenitba prokazatelně negativní vliv na kondiční charakteristiky (tzv. fitness) , jako je plodnost, odolnost vůči chorobám, atd. V chovatelském programu
je však nutno rozlišovat mezi příbuzenskou plemenitbou na úrovni jednotlivých koní a na úrovni populace.

2.5.1 Příbuzenská plemenitba na úrovni jednotlivce

Členům KFPS je doporučeno sledovat procento inbreedingu již při výběru hřebce. U výsledného hříběte by mělo být do 5%. Tento koeficient se pro chovatelské účely počítá jen z pěti posledních generací, takže skutečné procento inbreedingu počítaného ze všech
předchozích generací je vždy mnohem vyšší.

2.5.2. Příbuzenská plemenitba na úrovni populace

K omezení růstu příbuzenské plemenitby na úrovni populace využívá KFPS dva nástroje. Za prvé KFPS stanovila připouštěcí limity pro jednotlivé chovné hřebce, aby se omezil jejich vliv. Za druhé se při výběru hřebců stanovuje procento příbuzenské plemenitby k populaci, které odráží příbuznost hřebce k registrovaným chovným klisnám. Hřebci s nízkým procentem mají při výběru do chovu výhodu. KFPS usiluje o udržení nárůstu příbuzenské plemenitby v populaci do 1% na každou generaci.

Z materiálů KFPS zpracovala - MVDr. G. Jašurková Mikutová , www.friesianhorse.cz